Klára Dostálová: Cesta cestovního ruchu

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj, o strategii cestovního ruchu, nedostatku kvalifikovaných lidí a Horské službě.

Foto: MMR ČR

Kde bude cestovní ruch v České republice za dvacet let?
Zatím máme strategii a akční plány do roku 2020. Společně se širokou základnou partnerů jsme vyhodnotili, že pro investory a další hráče v cestovním ruchu by bylo dobré připravit strategii do roku 2030, a právě tou se zabýváme. Bereme přitom v úvahu, jak nás vidí zahraniční návštěvníci a co od České republiky očekávají, jakož i žádoucí vývoj v domácím cestovním ruchu. Celý cestovní ruch se podílí téměř 3 % na HDP a 4,5 % na zaměstnanosti. Je to mimochodem více než zemědělství, které má vlastní ministerstvo.

Mou snahou je, aby i na vládní úrovni měl cestovní ruch své místo na slunci. Naše ministerstvo by mělo být zaměřeno na regionální rozvoj a investice, a proto jsme přišli s myšlenkou začlenění agendy do „ministerstva kultury a cestovního ruchu“, kde by se obě složky rozvíjely rovnoměrně. Další možností by bylo zařazení do gesce ministerstva průmys­lu a obchodu. Asi se nám nepodaří vytvořit vlastní ministerstvo cestovního ruchu, ale spojení s kulturou se přirozeně nabízí.

Cestovní ruch je nyní zakořeněný na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). K čemu bude začlenění do jiného ministerstva, kde opět nebude samostatný?
Na MMR nemá cestovní ruch ani svou sekci, jen odbor. Je třeba mít soudržný tým lidí, který bude za cestovní ruch takříkajíc kopat. Propagace země směrem ven je u nás poněkud roztříštěná – Českou republiku propagují CzechTourism, ambasády a Česká centra. Chybí spojovací linie, která by směřovala k jedinému ministerstvu. Na druhou stranu se již daří všechny aktéry vést k jednotné prezentaci.

Kde je nejslabší místo, a tedy největší příležitost ke zlepšení českého cestovního ruchu?
Ve vzdělávání, už od středních škol. Ze škol vychází málo profesionálů v cestovním ruchu, zejména v regionech. Přitom po absolventech například hotelových škol je obrovská poptávka. Chybějí také kuchaři, číšníci a další profese. Společně s agenturou CzechTourism zde můžeme pomoci v celoživotním vzdělávání.

Jaké místo v rozvoji cestovního ruchu má podpora malých a středních podniků?
Probíhá v rámci Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech, kde si regiony řekly, co potřebují, jakou infrastrukturu by rády budovaly. Je to motivační program: kraje musely doložit, kolik samy dávají do rozvoje cestovního ruchu, a stejnou částku přidal stát. Do budoucna uvažujeme tento program rozšířit ještě i na úroveň destinačních společností. K tomu je potřeba revidovat zákon o místních poplatcích. V programu pak bude zainteresován stát, kraj, destinační společnost a žadatel. Obcím nemůžeme nařídit, aby reinvestovaly prostředky z místních poplatků do cestovního ruchu, ale můžeme je motivovat.

Podporujete zaměření na bonitní turisty ze zahraničí?
Bonitní klientela je naším snem, včetně účastníků kongresů a konferencí a bohatší klientely ze vzdálenějších trhů. V regionech je pro ně ale nezbytné nabízet nové služby a vyšší komfort. Velký potenciál je v bonitních návštěvnících z okolních zemí, ti již většinou naše hlavní město navštívili a příhraniční regiony pro ně mohou být zajímavou alternativou. Jedním z nástrojů je také upravit odpočet DPH na nákupy tak, aby to pro turisty bylo zajímavé a neměli motivaci raději odlétat z Frankfurtu.

Jak odlehčit Praze a přivést turisty do regionů a na venkov?
Díky novým leteckým spojením se Praha stává i přirozeným tranzitním bodem v rámci Evropy. Naší ambicí však musí být, aby tu lidé zůstávali nejméně 3–4 dny a aby více jezdili do regionů a mimo sezonu. Dominance Prahy je zřejmá hlavně v rámci příjezdového cestovního ruchu, více než 65 % všech nerezidentů bylo ubytováno v Praze. S imagí Prahy je těžké bojovat.

Ve spolupráci s agenturou CzechTourism a DMO bychom rádi podpořili tvorbu specifických produktů v regionech, zatím pod pracovním názvem Česko – země hojnosti. Destinace musí připravit nabídku, kterou není možné absolvovat v rámci jednoho pobytu. Cílem je sdělit návštěvníkům, že destinaci nepoznali celou, že i při opakovaném pobytu mají co objevovat. Jakmile budou trávit 2–3 dny mimo Prahu, budeme mít vyhráno. A samozřejmě musíme v regionech také zlepšit veřejnou infrastrukturu včetně dopravy.

Je potřeba usilovat o prodloužení či alespoň udržení průměrné doby pobytu na našem území. U zahraničního i domácího hosta se bohužel od roku 2012 zkracuje, byť mírným tempem. A to i v hlavním městě. Nejvyšší průměrnou dobu pobytu vykazuje vzhledem k rozvinutému lázeňství Karlovarský kraj, nicméně i zde došlo u zahraničního hosta k významnému zkrácení (ze 7,71 dne v roce 2012 na 6,24 dne v roce 2017). Tento trend je víceméně celosvětový.

Kterou skupinu hostů je nejsnazší motivovat k objevování míst mimo Prahu?
Mladé batůžkáře, protože ti přijeli s cílem cestovat. Ti ovšem zase vyhledávají levné ubytování. Naším úkolem je do regionů dostat bonitní klientelu, která však obvykle zůstává jen v Praze a vyjíždí pouze na jednodenní výlety.

Jaký je váš postoj ke sdílené ekonomice?
Rozhodně nejsem proti, je to fenomén doby. Je ale třeba nastavit pravidla tak, aby na trhu byly rovné podmínky pro všechny. Aby například každý, kdo někoho ubytovává, platil místní poplatky za hosty, ať je to hotel, penzion nebo byt pronajímaný přes Air­BnB. A pak také aby všichni sdíleli data, abychom měli představu, kolik hostů se tu pohybuje. Debatujeme též o tom, aby i krátkodobé ubytovávání bylo podnikatelskou činností.

Jak probíhá nová kategorizace DMO a jaké má již výsledky?
Nakonec jsme se přiklonili k vytvoření Kategorizace na dobrovolné bázi formou technického standardu. Jejím smyslem je ustanovení čtyřúrovňového systému organizace cestovního ruchu (rozdělení DMO podle působnosti na lokální, oblastní, krajské a jednu národní DMO), podpora řízení cestovního ruchu na základě potřeb a potenciálu destinace, podpora tvorby produktů cestovního ruchu i větší využití vícezdrojového financování DMO.

První společnosti již přistupují k certifikaci. A o podporu v rámci národního programu budou od roku 2019 moci žádat pouze certifikované společnosti. Přínosem kategorizace bude jednotný branding směrem do zahraničí, lepší sledování efektivity kampaní a více dostupných dat týkajících se cestovního ruchu, například jací turisté ze kterých zemí kam přijíždějí. Národní centrála bude moci díky datům lépe stavět své marketingové plány podle toho, co chtějí regiony, a lépe přizpůsobit produkty poptávce.

Jste předsedkyní správní rady Horské služby. Co se s touto organizací chystá do budoucna?
Horská služba vznikla jako pomoc turistům na horách. Situace dnes však je úplně jiná – jsou to ryzí záchranáři. A podle mě místo Horské služby je jako jedna ze základních složek integrovaného záchranného systému (IZS), vedle hasičů nebo zdravotních záchranářů. Členové Horské služby odvádějí neskutečně dobrou práci a měli by mít právní ochranu a pravomoci v rámci IZS.

Jaký podíl z vašeho ministerského času vám zabere cestovní ruch?
Jsem hrozný nadšenec, takže je to těžké. Snažím se mu věnovat co nejvíce, i ve svém volném čase. Ale ministerstvo je složeno z celé řady dalších aktivit: chystá se například vznik státního investičního fondu či revize stavebního zákona.

Petr Bílek

Autor Petr Bílek (Články)


Jeden komentář

  1. Ještě, s co by s paní náměstkyní o rozvoji cestovního ruchu jsme jednali na základě nám domluvené schůzky samotnou ministryní MMR paní Šlechtovou. Jsme národní organizací za motocykly v ČR, a protože v ČR neexistuje ani 29 let po pádu komunismu infrastruktura k mototuristice, rozhodli jsme se tohoto úkolu zhostit. To konec konců i na základě poptávky našich zahraničních kolegů, kteří se dožadují informací, kde parkovat, jak vyhledat servis v případě potíží, zda motocykly platí na dálnicích atd..
    Paní Ing. Dostálová nám na setkání přímo sdělila, že žádná mototuristika neexistuje, a jedná se o nějaký náš vlastní výmysl. Když jsme jí po nějaké době přesvědčili argumenty, beztak jsme se z místa nehnuli. Každý, kdo kdy vycestoval do Rakouska nebo Německa přitom ví, co tohle synonymum znamená, a jaké služby se za ním skrývají. Námi špičkově vypracovaný projekt, který naprosto detailně a jedinečně řeší tuto díru na trhu, leží na tomto úřadě nějakých 10 let. A jako pinpong jej přehazuje MMR na CzechTourism a zpět. Z našeho pohledu se jedná už o úmysl škodit, jelikož není možné, aby takto jednali vzdělaní lidé, které si za to draze platíme. Pokud, by byl projekt realizován Českou republiku by postupně už navštívilo tisíce motocyklistů, kteří díky špatným podmínkám volí raději cestu do jiného státu. Vezměme jen Velkou cenu Brna, kde kraj vydělá za 3 dny 1mld.Kč, tedy podpora této komunity dává smysl. Bohužel podmínkou pro realizaci projektu veřejného zájmu je povinná spoluúčast 20-30%. Tedy realizátor NNO musí za stát uhradit náklady ve stovkách tisíc korun, které se mu nikdy nevrátí, a nemá jak dostat zpět. Taková podpora této oblasti je zcela kontraproduktivní, a podobné články o tom, jak vše funguje, považujeme za politickou propagandu s vlastní prezentací. Možná by se autor článku měl zeptat, kam se ztratilo na 265 mil.Kč, které MMR před řadou let uvolnil na vznik agentury pro pomoc s čerpáním dotací. Nebo by se měl jít spíše informovat na druhou stranu, kde je zakopaný pes, a proč ČR je stále chvostem těch úspěšnějších zemí, kde úřady pracují pro lidi nikoli opačně.

    Tým MACR z.s.

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.