Karel Marouš: Stezky, jako je ta naše, v České republice prakticky nejsou

O stezkách hovoří Karel Marouš, obchodní a projektový ředitel Labské stezky, která získala první místo v TTG Travel Awards 2017 v kategorii Nejlepší trasa jako turistický produkt.

Foto: Naďa Rybárová

Jak dlouhá Labská stezka je? A je to pouze cyklostezka, nebo je i pro pěší?

Je to 349 kilometrů dlouhá cyklostezka, která je ale pro všechny, je i pro pěší a na mnoha úsecích je vhodná i pro hendikepované, zejména pro vozíčkáře. Někdy skutečnost, že jsou na stezce pěší i cyklisté, nedělá dobrotu, chceme na mnoha místech omezit rychlost. A nejsme úplně nadšení z elektrokol, ta jezdí na náš vkus příliš rychle. Vozíčkářům se ale snažíme věnovat velkou pozornost, na webových stánkách máme vyznačené trasy, které mohou bez potíží zdolat, a rovněž místa, kde se mohou pohodlně ubytovat. Výborným příkladem je například Kemp Buňkov na břehu Labe v Březích u Přelouče, ten se pomalu stává volnočasovým a sportovním centrem pro hendikepované.

Je Labská stezka propojena i s dalšími stezkami?

Stezka vede od pramenů Labe až po Hřensko, dále se ale samozřejmě dá pokračovat na německé straně po Elberadweg až za Hamburk. Ve Středočeském kraji bychom rádi vytvořili kolem Labe širší koridor. Chceme vytvořit různě dlouhé okruhy, např. pěti nebo desetikilometrové, které by lidi odvedly od řeky dále do krajiny. Ono je logické, že stezka vznikla kolem řeky, už dávno tu byly potahové stezky, protože se tu plavilo dříví.

Stezka má 349 kilometrů, je zpevněná po celé své délce?

Není. Místy vede po nezpevněné cestě, místy ale i po silnici. S tím zpevňováním jsou občas potíže, třeba malé obce raději vydají své omezené finanční prostředky na projekty, které logicky považují za potřebnější, obce, ve kterých už je málo místních a jezdí tam především chalupáři a chataři, ti nás tam vůbec nechtějí. A potíže dělají také ekoteroristi, jinak jim říkat nemohu, kteří křičí, že nechtějí asfalt u Labe. Paradoxně jsou to zhusta rybáři, kteří byli zvyklí přijet k vodě autem, i když se to nesmělo, tam se utábořit a rybařit. Nestojí o zpevněnou stezku, po které by kolem nich jezdili cyklisté. Nejdále je s budováním Ústecký kraj, ten má hotovo přibližně 95 procent.

Jak je to se službami a ubytováním podél stezky?

Na našich stránkách najdete mapy, na kterých je vyznačeno nejen ubytování, ale i možnosti stravování a turistické zajímavosti. Na našich stránkách najdete i seznam infocenter a cyklo­servisů, zejména ty se vám mohou hodit. Podél stezky jsou i půjčovny kol, v Lysé nad Labem je dokonce i automatická cyklověž, kde mají cyklisté s InKartou Českých drah úschovu kola na 24 hodin zdarma. Další takové parkoviště pro kola bude v Poděbradech, třetí bude v Kolíně a čtvrté se bude budovat v Nymburce.

Kdy se stezka začala budovat?

První nápad na její vybudování přišel v roce 1983, kdy Jaroslav Ritter se svým synem Janem zpracovali návrh „Polabské cesty zdraví“: Pardubice – Mělník, a v soutěži „Hledáme dokonalé projekty“ s ním získali třetí místo. V osmdesátých letech se ale nenašly prostředky, a budovat se tak začalo až začátkem devadesátých let. To vznikl první souvislý úsek mezi městy Libice nad Cidlinou – Poděbrady – Nymburk a od té doby se stezka stále rozšiřovala.

Kolik takových stezek, jako je ta vaše, v České republice vůbec je?

Výborný je Baťův kanál, i když cyklostezky podél něj jsou nepoměrně kratší, než je ta naše, Lednicko-valtický areál má zase turisticky velmi zajímavá místa, pravda je ale to, že stezky, jako je ta naše, v České republice prakticky nejsou.

Naďa Rybárová

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.