Kamil Jankovský: Tvrdím, že dotace kazí trh

Ačkoliv je Ing. Kamil Jankovský ve funkci od července 2010, a je tedy prozatím nejdéle sloužícím ministrem v historii ministerstva, na rozhovor s ním došlo až nyní. Jak se dívá na cestovní ruch a jeho současné problémy čtrnáctý ministr pro místní rozvoj?

Ing. Kamil Jankovský Autor: Luděk Neužil

Ing. Kamil Jankovský Autor: Luděk Neužil

Cestovní ruch je jen jednou z agend Vašeho ministerstva, která byla dlouho zdánlivě v pozadí zájmu. Za jak důležitý tento obor považujete?

Ke všem oblastem, které má ministerstvo ve své kompetenci, se snažím přistupovat rovnocenně, byť po mém nástupu do funkce byly mezi prvními úkoly zákon o veřejných zakázkách a stavební zákon. Cestovní ruch považuji za velmi důležité odvětví ekonomiky, které zaměstnává statisíce lidí, přitom je však společností vnímán jako něco, co běží samo, o co není třeba se starat a co nemusíme podporovat, protože cestovní kanceláře si poradí samy. Je nutné vyhnout se dvěma extrémům, lidově řečeno stát nemůže sypat do cestovního ruchu horem dolem, ale ani se nemůže tvářit, že cestovní ruch neexistuje. Je nutné vymezit, za co odpovídá stát a za co kraje, obce a destinační managementy.

O co by se tedy měl stát starat?

Stát by měl obhospodařovat pouze legislativu, měl by podporovat incoming a starat se o sběr informací využitelných jak pro regiony, tak pro podporu příjezdového cestovního ruchu. Jeho úloha by měla být koordinační a metodická.

Můžete jmenovat nějaké konkrétní kroky, kterými by měl stát udržet ekonomickou výkonnost cestovního ruchu deklarovanou v právě schválené koncepci na období do roku 2020?

Zjednodušeně řečeno chceme přilákat více zahraničních turistů a z počtu příjezdů učinit kritérium výkonnosti jednotlivých zahraničních zastoupení agentury CzechTourism. Česká republika je malá země a nemůže si dovolit mít svá turistická zastoupení všude a dělat všechno pro všechny. Proto se chceme zaměřit na tradiční trhy, odkud k nám přijíždí hodně turistů, a na perspektivní trhy, kde vidíme potenciál růstu. Dlouhodobě nejsme schopni udržovat tak širokou síť zahraničních zastoupení, a tam, kde efekt neodpovídá vynaloženým prostředkům, budeme tyto kanceláře rušit. Vždyť třeba s námi srovnatelné Švédsko má dvanáct zahraničních zastoupení, my jich máme dvakrát tolik.

Kde přesně dojde k uzavření zahraničních kanceláří?

Letos plánujeme ukončit působení v Indii a v Rakousku. Tam, kde nejsme schopni nabídnout speciální produkt a nelze očekávat nárůst, je lépe zastoupení uzavřít a finanční prostředky převést tam, kde se zúročí ve větším přílivu turistů k nám.

Které trhy jsou pro Vás prioritou a uvažujete v této souvislosti o některých nových? Mluví se například o Brazílii.

Rozložení zahraničních zastoupení operativně promýšlíme a kromě rušení těch neperspektivních měníme také jejich umístění a počet v některých zemích. Například v Německu jsme vyhodnotili, že vedle Berlína bude lepším místem Mnichov než dosavadní Frankfurt, v Číně a v Rusku jsme se rozhodli pro tři kanceláře, v USA jsme na východním i západním pobřeží. Co se týče nových zastoupení, je to vždy otázka peněz. Vždy je nutné dát do relace rozpočet a množství zahraničních zastoupení a vyhodnotit marketingové náklady na jednoho turistu, který z dané země přijede.

V tomto ohledu jsou velmi pozitivní čísla z Číny, kde se snažíme vylepšit i vízovou politiku zřízením dalšího místa pro vízového úředníka. Konkrétně o Brazílii stále ještě nejsem přesvědčen, protože se různí i ekonomická hodnocení oblasti. Někteří ekonomové ji hodnotí jako trvale rostoucí a perspektivní, jiní současný boom přikládají chystanému mistrovství světa ve fotbale. Ve výhledu je vzhledem k novému leteckému spojení i kancelář v Jižní Koreji.

Říkáte, že prioritou je podpora incomingu, jak je koncipován domácí cestovní ruch?

Nově předložená Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020 počítá pouze s podporou akcí nadregionálního významu, o lokální akce se musejí postarat kraje, obce a destinační managementy. Mně by se finanční podpora regionů sice líbila, ale z ekonomických důvodů to není možné. Budeme se spíše orientovat na zlepšení dopravní infrastruktury, aby se i prozatím hůře dostupné oblasti staly turisticky atraktivnější. Zároveň se budeme snažit o větší segmentaci nabídky jednotlivých regionů na zahraničních trzích. Turistické produkty by měly být propagovány cíleně na perspektivních trzích, ne plošně.

Nová koncepce cestovního ruchu zmiňuje důraz na zkvalitnění podmínek podnikatelského prostředí a hovoří o zvýhodněných úvěrech pro subjekty cestovního ruchu. Co přesně to znamená?

V této souvislosti si dovolím jednu kacířskou myšlenku: Dotace kazí trh. Do cestovního ruchu se již investovaly miliardy, ale mnohdy zjistíte, že z dotačních peněz byly např. bez rozmyslu vybudovány hotely, které ale nyní skomírají, nemají udržitelnost a jdou dolů s kvalitou. Proto si myslím, že významnější než peníze je pro podnikatele stabilní a dlouhodobě jasná daňová politika nutná k plánování budoucnosti, sjednocená legislativa a zjednodušení administrativy, aby se podnikatelé mohli soustředit na svou práci a neztráceli čas a sílu v záplavě legislativních nejasností.

Když je řeč o legislativě, kdy vstoupí v platnost novela zákona 159 a jaké největší změny přinese?

Novela zákona by se měla po nedávném schválení vládou dostat v červnu na sněmovní jednání a její účinnost předpokládám od 1. 1. 2014. Měla by přinést uklidnění atmosféry a být kompromisem mezi cestovními kancelářemi a pojišťovnami. Kompromisem v tom smyslu, že po diskusích o výši minimálního pojištění se došlo ke čtyřem milionům korun za letecké zájezdy a jednomu milionu za autobusové, ačkoliv např. návrh ČNB byl šest milionů. Cílem je především větší ochrana klientů cestovních kanceláří.

V zákoně jsou ale i další novinky. Není povinnost zveřejnit organizátora zájezdu namířena proti on-line prodejcům?

To si nemyslím. Označení organizátora až v cestovní smlouvě je pozdě. Spotřebitel musí dostat tuto informaci dřív. Argument, že klient odejde do kamenné kanceláře a tím on-line prodejce poškodí, sice chápu, ale myslím, že bude víc klientů, kteří nepojedou do vzdálené kanceláře, aby si zájezd koupili, a raději zvolí internet. Navíc některé cestovky ani kamenné pobočky nemají. Je to srovnatelné s internetovým prodejem jiných služeb a výrobků a informace navíc ani nemusí být na první stránce. Nikdy nelze vyhovět vždy a všem.

To platí asi i o plánovaném projektu ratingu kvality ubytovacích zařízení u nás. Jaký je jeho záměr?

V médiích byl rating mylně interpretován. Segmentace hotelů existuje např. v Německu či Rakousku, ale u nás ji nenajdete, kvalita je u nás rozkolísaná a systém hodnocení podle hvězdiček neexistuje, protože každý provozovatel si může hotel či penzion označit podle vlastního uvážení. Záměrem je, aby v našich ubytovacích zařízeních fungovalo to, co jako své služby inzerují.

Mys­tery shopping je standardní metoda nezávislého hodnocení. Co nejvyšší objektivity by mělo být dosaženo jednak opakováním návštěv a jednak mechanismem možného přehodnocení v případě, že by se jednotlivá hodnocení od sebe výrazněji lišila. Naší snahou je vtáhnout do oceňování i zákaznický pohled a tím je objektivizovat. Projekt ale nespustíme, dokud nebudou jasné podmínky a metodika prodiskutovaná se všemi. Všichni se musejí shodnout na objektivních kritériích.

A proč takové hodnocení dělá stát?

Protože nikdo jiný to neudělá, jelikož na to nemá peníze. My se snažíme využít evropských peněz k nastartování projektu, který má vést ke zlepšení kvality. Po jeho vypršení by se ho měl ujmout někdo jiný, třeba některá z asociací, a stát by ji měl finančně podporovat, aby se hodnocení dále aktualizovalo a projekt se vyvíjel.

Děkuji za rozhovor.

  Lenka Neužilová

 

 

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *