Jsou české lázně dosažitelné Čechům?

České lázeňství bývalo vždy světovým pojmem a lázeňských procedur si u nás užívali takoví velikáni jako J. W. Goethe, L. van Beethoven, W. A. Mozart, anglický král Edward VII. nebo Franz Kafka. Platí to ale i v současnosti? Co všechno se za poslední roky a měsíce změnilo?

Foto: CzechTourism

Foto: CzechTourism

 

V současné době se nejvíce probírá úbytek klientů českých a moravských lázní. Proč k němu došlo? Kromě ekonomické krize, která potlačila mnoho takzvaně „zbytných“ záležitostí, je největší vina připisována ministerské vyhlášce, která v některých případech omezila úhradu lázeňského pobytu z veřejného zdravotního pojištění. Příslušná novela přehledu diagnóz (267/2012 Sb.) například snížila počet nemocí hrazených zdravotními pojišťovnami a zároveň zkrátila hrazené pobyty u dospělých pacientů z původních čtyř týdnů na nynější tři.

„K úbytku klientů v lázních došlo především v důsledku novely Indikačního seznamu, který výrazně zúžil možnosti pacientů využívat zejména komplexní lázeňskou péči jako nedílnou součást následné zdravotní péče,“ upřesňuje situaci v našem lázeňství Josef Rambousek, generální ředitel Lázně Poděbrady, a. s. Zmíněná komplexní péče přitom do nedávné doby představovala více než polovinu tržeb českých léčebných lázní.

Co tato opatření přinesla klientům lázní a co lázním samotným?

Klienti mohou stejně jako doposud navštívit lázně buď prostřednictvím zdravotní pojišťovny, nebo jako samoplátci. V případě proplácených pobytů se však množí počty těch, které lékař sice doporučí, ale pojišťovny je zamítnou. Neschválí-li zdravotní pojišťovna komplexní ani příspěvkovou lázeňskou péči, tedy tu, z níž si pacienti sami hradí ubytování a stravování, může klient absolvovat pobyt v lázních jako samoplátce. Vybírat ve většině našich lázní může mezi léčebnými, relaxačními či wellness pobyty.

Ačkoliv, jak říká Josef Rambousek, se „oblast komerčních pobytů udržuje přibližně na stejné úrovni, tedy neroste ani neklesá,“ lázním povážlivě klesají příjmy. „Tato opatření přinesla lázním výrazný úbytek v oblasti výnosů, menší tržby. To znamená, že je třeba intenzivně řešit i nákladové položky, např. mzdové náklady a s tím související snižování stavů personálu a podobně,“ dodává. Odhaduje se, že pro celou republiku půjde o třetinový pokles příjmů, v některých zařízeních i znatelnější.

„Lázním kvůli radikální úpravě indikačního seznamu ubylo více než 50 % pobytových dnů pojištěnců. Jde o kombinaci omezení počtu a zkrácení délky pobytů. Je nutné si uvědomit, že pojištěnci tvořili v průměru 56 % ze všech lázeňských přenocování a v lokalitách mimo karlovarský trojúhelník dokonce až 90 %,“ upřesňuje dr. Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní ČR.

 

Foto: CzechTourism

Foto: CzechTourism

Jak tuto situaci v lázeňských zařízeních řeší?

Většina lázní se pokouší kombinovat léčebné pobyty s relaxačními a rozšiřuje služby i v oblasti wellness, ale většinou nikde nezastírají, že wellness a další nabídky považují jen za ekonomický nástroj a doplněk k hlavnímu úkolu, který lázně u nás mají.

„Jsou především léčebnými zařízeními na vysoké úrovni, což dokazuje nejvyšší počet úspěšně absolvovaných certifikací medicínské kvality Evropského svazu lázní ze všech zemí Evropské unie,“ uvedl na nedávné konferenci o cestovním ruchu Martin Plachý, prezident Evropského svazu lázní.

Přes vysokou kompetentnost lékařů a lázeňského personálu a přes probíhající propagaci českého léčebného lázeňství ze strany Ministerstva pro místní rozvoj vyvolal v květnu stav našeho lázeňství bouřlivou diskusi na půdě Sněmovny Parlamentu ČR. Apelovalo se především na to, aby neklesaly počty hrazených lázeňských pobytů, protože to poškozuje jak potřebné pacienty, tak lázně, které na mnoha místech musejí zavírat provozy a propouštět zaměstnance.

Neuspěl ani předložený návrh, aby si pacienti brali na pobyty v lázních půjčky, ani pokus vrátit platnost původního Indikačního seznamu. Uklidnění situace neprospívají ani kauzy, jako bylo odvolání ředitele Státních léčebných lázní Janské Lázně, ale jak se zdá, ministerstvo zdravotnictví je neoblomné a návrat ke stavu před novelou ani jiné výrazné záchranné kroky neplánuje. Lázně si tak budou muset poradit samy. Některé obracejí pozornost k zahraničním klientům, jinde posilují rehabilitační a doplňkové programy, jako např. hubnoucí či kosmetické, nebo část kapacity přeměňují na seniorské bydlení, na některých místech dokonce hrozí uzavřením.

 

Lázeňská léčba: co se mění a co zůstává

Zachování komplexní lázeňské péče. V případě komplexní, tj. plně hrazené lázeňské péče je i nadále pacient v režimu pracovní neschopnosti.

Zachování příspěvkové lázeňské péče.

Zkrácení délky komplexní lázeňské péče u dospělých z 28 na 21 dnů.

Stanovení délky lázeňské péče pro děti a dorost na 28 dnů.

Délka příspěvkové lázeňské péče – 21 nebo 14 dnů (dle dohody s lékařem): možnost zkrácené dvoutýdenní příspěvkové lázeňské péče je výhodou i šancí pro ty, kteří by jinak třítýdenní pobyt nemohli absolvovat z důvodů finančních či kvůli nemožnosti čerpat delší dovolenou.

Možnost opakování lázeňské péče zachována: Lázeňskou léčbu lze opakovat u řady diagnóz formou komplexní lázeňské péče, v některých případech pouze příspěvkové péče. Možnosti opakování lázeňské léčby u jednotlivých indikací přesně definuje nový indikační seznam dostupný např. na www.lecebne-lazne.cz. Při posuzování nároku na lázeňskou péči se do celkového limitu opakovaných pobytů budou započítávat pobyty uskutečněné od 1. října 2009.

Příležitost pro rozšíření diagnóz pro dospělé i děti: Přes omezení, která vyhláška nově zavádí (např. zrušení edukačních pobytů pro diabetiky), rozšiřuje vyhláška řadě lázeňských míst možnosti léčby o nové indikace, a to jak pro dospělé, tak i děti.

Zdroj: Svaz léčebných lázní ČR

 

Zatím se však zdá, že úbytek klientů se cestou nárůstu počtu samoplátců vyřešit nepodaří, protože pojištěnci jsou většinou pro provoz lázní klíčoví. „Pro budoucnost lázeňství je hodně důležité, aby mělo pevné místo v systému veřejné zdravotní péče. Bez toho by se rychle stalo jen segmentem cestovního ruchu a nenahraditelná medicínská kompetence by se rychle vytratila. Nezbývá nám než ve prospěch českého lázeňství usilovně pracovat, lázně rozhodně nespí. Stejně intenzivně jako bojují za udržení péče v systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění, inovují nabídky i procedury, hledají nové trhy, hosty i komunikační kanály,“ říká dr. Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní ČR.

Přes nepříliš pozitivní perspektivu je však stále mnoho důvodů, proč jet do českých lázní. Patří mezi ně tradice, vysoká kvalita a profesionalita lékařské péče, obrovský potenciál zdrojů přírodních léčivých pramenů i nalezišť peloidů (bahno, slatina, rašelina) a zřídelních plynů, výhody léčby bez chemických preparátů, dlouhodobý efekt lázeňské léčby či třeba bohaté kulturní, sportovní a společenské možnosti, jak trávit volný čas v lázních.

 

Lenka Neužilová

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *