Pavel Hlinka: Jde o koncepci a systém, nebo o plné kapsy některých?

Vždycky jsem si myslel, že by pracovníci veřejné správy měli pracovat pro všeobecné dobro nás všech. Když se tak rozhlédnu kolem sebe, tak musím konstatovat, že jsem byl velmi naivní optimista. Servírku živí provozovatel restaurace, pokojskou hoteliér a oni to vědí a ve většině případů si toho i váží. Totéž neplatí o úřednících a volených zástupcích nás všech, protože kdyby si uvědomovali, že jsou placeni z daní, které my všichni platíme, museli by se k nám také jinak chovat a podstatně lépe se starat o naše dobro, dobro nás všech. Proč tomu tak je? Protože neexistuje systém, který by to měl zajistit. A proč neexistuje? Protože to mnoha funkcionářům a úředníkům vyhovuje. Uvedu jeden příklad za všechny.

Foto: Archiv P. Hlinky

Foto: Archiv P. Hlinky

Každý, kdo přišel do styku s evropskými dotacemi, ví, že pokřivují trh a vytvářejí nerovné podmínky v podnikání. Ti, co je dostávají, si to nepřipouštějí, protože si přece nebudou kálet do vlastního hnízda, a ten zbytek jim závidí, že neměli žádného strýčka na úřadě, který by jim k takové dotaci také dopomohl. Navíc zcela jistě se může snadno podnikat tomu, kdo dostal polovinu peněz na novou investici, než tomu, kdo si na ni musel půjčit a platí splátky úvěrů a úroky z podstatně vyšší částky. Sami si tak vytváříme nekalou konkurenci a svým způsobem nutíme ty, kteří mají podstatně vyšší finanční zatížení své činnosti, aby hledali cesty, jak ušetřit někde jinde – a nejlépe to jde na daních a na zaměstnancích. Oba způsoby šetření nenaplňují dostatečně státní „kasu“, a proto pan Kalousek přemýšlí o tom, jak daně zvýšit, aby dostal, co potřebuje. A tak platí jen ti, co se bojí. Nejsem si jist, že je to správný systém, jak spravedlivě vybírat daně.

A když jsme u těch dotací a rozdělování finančních prostředků do jednotlivých regionů a regionálním organizacím, tak je třeba zmínit, že oni nepřemýšlejí o tom, jak lépe podnikat, a tudíž i více vydělat. Snadnější způsob je, když od státu, a v tomto případě i kraje, obdržím prostředky, za něž pak tisknu propagační materiály, které nikdo nečte a nebo jsou kolportovány těm, kteří o regionech již všechno vědí. Když za ně jezdím na turistické veletrhy, kde sice svůj region neprodám, ale zato si zadarmo nakoupím, a proč bych se měl ptát podnikatelů na to, co bychom pro ně měli dělat, když mi už dávno víme, jak peníze utratíme. Proto máme turistické stezky odnikud nikam, místo do infrastruktury cestovního ruchu, která by pomohla všem, opravíme nebo zrekonstruujeme hotýlek známého, hlavně že se k nám nikdo po rozbitých cestách nehrne.

A katastrofou se stane moment, když někdo vymyslí opatření, jak těmto systémovým chybám předcházet, třeba za pomoci nově připravovaného zákona o cestovnímu ruchu, kdy přednost by mohla být dána třeba podpoře podnikatelům při splácení úvěrů a ne na přímé financování jejich podnikatelské činnosti a kdy třeba některé projekty týkající se více regionů by musely na sebe navazovat a jejich dlouhodobá životnost by nezůstala pouze na papíře. A když si některé regiony tento záměr přečetly, zhrozily se, protože by to nebyly ony, jimž se musí každý klanět. A proto hned 4 z nich se dohodly na společné výzvě, kterou zaslaly hejtmanovi Jihomoravského kraje a mluvčímu všech krajů, aby (pokud by zákon měl být přijat v této podobě) se zasloužil o jeho neschválení, protože než takový zákon, tak raději žádný.

A máme to. Než abychom se museli snažit hledat cesty k výdělku z naší činnosti, uděláme vše pro to, aby, nedej Bůh, „naše peníze“ (jsou skutečně naše?) rozděloval někdo jiný. Takže kvůli partikulárním zájmům některých rádoby představitelů cestovního ruchu ostrouhá celý cestovní ruch. Je to smutné, protože často kritizujeme chování našich politiků, ale chováme se někdy stejně. Jediný, kdo na tom vydělá, bude ministr financí, protože ten nakonec řekne, že když se nemůžeme dohodnout, tak nám raději nic nedá. To chceme? Snad ne, ale děláme pro to všechno možné i nemožné.

 

Pavel Hlinka

 

Poznámka na okraj:

Již dopředu upozorňuji na to, že ne všichni jsou takoví, které jsem popisoval, a těm, jichž se to netýká, všem děkuji za práci pro cestovní ruch, protože jediný atribut, který naše krásná země nemá, je moře.

Zato si přiděláváme moře problémů sami. Proč?

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *