Jak to dělají na jihu

Jaromír Polášek, ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu, hovoří o velkých příležitostech, souladu veřejného a soukromého sektoru, o Vltavě, o svém týmu a o těžkém namlouvání Rakušanů.

Foto: archiv Jaromíra Poláška

Kdo do jižních Čech jezdí?

Rodiny s dětmi, lidé cestující za pohodou a pak ti, kteří se na dovolené chtějí hýbat, ať už pěšky či na kole. Dvě třetiny návštěvníků pocházejí z Česka a jejich počet roste. Navazujeme na představu jižních Čech jako rekreační zóny Československa a dále s ní pracujeme. Nejdeme proti větru a nesnažíme se k nám tahat lidi za brutálními sportovními výkony ani na velké konference, na něž nemáme prostory. A pak tu máme jedno zvláštní místo, Český Krumlov, cíl půldenních výletů zahraničních návštěvníků z Prahy či na trase na Vídeň nebo Salcburk.

Kdo by k vám měl jezdit nově?

Projekt Zlatá stezka by měl přivést více návštěvníků z Německa, kteří jsou pro nás velmi důležití. Velký potenciál vidím v Rakousku, ale to je těžký oříšek. Pořád se nám nedaří Rakušany oslovit tak, aby k nám jezdili víc. Jsou to patrioti – raději se ubytují u hranic v Rakousku a do Česka vyrážejí na jednodenní výlety. V příkrém rozdílu oproti Němcům, kteří se ubytují u nás a v jižních Čechách stráví klidně tři až čtyři dny.

Jak si budete Rakušany „namlouvat“?

Příští rok pořádáme obrovskou akci v Linci, kdy na tři dny Linec obsadíme jižními Čechami, od tradičních nabídek až po současné věci, které osloví mladé lidi. Na základě minulých zkušeností očekáváme návštěvnost kolem dvě stě tisíc. Maďaři tam podobnou akci uspořádali před pár lety a zaznamenali téměř okamžitě nárůst hostů z Rakouska o deset procent! Mám podezření, že Rakušané paradoxně o jižních Čechách moc nevědí. Nevědí, co je u nás čeká. A to jim musíme ukázat: jak jihočeskou vesnici a přírodu, tak dobré jídlo a pití. A také moderní kavárny.

Budete sledovat i pověstnou „holandskou stopu“?

Na tom pracujeme průběžně. Příští rok máme naplánovaný veletrh v Nizozemsku a s tím spojenou kampaň tamtéž. Silně na tom spolupracujeme s Lipenskem, které je jihočeskou základnou Holanďanů. A pozor! Příjezdy Holanďanů k nám klesají, tudíž chceme ta čísla vrátit zpět.

Jakým argumentem?

Pro Nizozemce i třeba Němce je velmi zásadní informace vysoká bezpečnost v České republice. A Nizozemci vyžadují kvalitu. Například se nám zatím nepodařilo zajistit kvalitní zázemí pro obytné vozy v kempech – mimo sezonu tuto infrastrukturu člověk prakticky nenajde. A přitom to není finančně extrémně náročné. Ostatní kraje se už do infrastruktury pro karavany a obytné vozy pustily.

Prozradíte další plány do budoucna? Jaké bude třeba příští léto?

Léto u nás na centrále není priorita, tam máme plno, jak to například dosvědčují aktuální zprávy z kempů. Od letoška bychom rádi dostali víc lidí k rybníkům na podzim – na výlovy a související akce –, a na jaře chceme posílit turistiku a cykloturistiku. V rozšíření sezony mimo hlavní prázdniny tkví mimo jiné i potenciál přeshraničního projektu Zlatá stezka či projektu Památky žijí. Jasným cílem je rozprostřít návštěvnost do celého roku. Dalším cílem je zvýšit příjmy z cestovního ruchu. To neznamená zvýšit ceny, ale zlepšit kvalitu a rozšířit nabídku. Chceme do cestovního ruchu výrazněji zapojit místní produkty, aby si hosté v hotelech a penzionech mohli koupit lokální delikatesy, jak je to zvykem v Rakousku.

Jak jako veřejná organizace ovlivňujete nabídku kvalitních služeb, která je přece v rukou soukromého sektoru?

Nekritizujeme ty, kteří to dělají špatně, nýbrž propagací podporujeme ty dobré a kvalitní. Společně s CzechTourismem vytváříme pravidla pro hodnocení soukromých poskytovatelů služeb.

A roste nabídka kvalitních služeb?

Ano. Lze to vidět kupříkladu u zmíněných kempů na Vltavě, kde jsou některé již velmi moderní a na vysoké úrovni, byť jsou dražší. Rodiny s dětmi si ovšem dnes pečlivě vybírají podle toho, jak je kemp hodnocený, ne primárně podle ceny. I nám hodnocení zákazníků na různých online portálech velmi pomáhá. Máme analytický software, který o ubytovacích a stravovacích zařízeních automaticky sbírá hodnotící data z portálů TripAdvisor, Expedia, Google či Facebook. Vidíme nejen samotné hodnocení, ale i jeho vývoj v čase a trend. Jestliže například hodnocení začnou převážně klesat, naznačuje to, že něco se v tom zařízení děje s kvalitou. O kvalitu je neustále třeba pečovat a usilovat, není jednou provždy. Stačí, když z restaurace odejde kuchař, a během velmi krátké doby může jít kvalita dolů. Z nasbíraných hodnocení sestavíme průměrnou známku, podle níž se rozhodujeme, zda daný subjekt zařadíme do našich propagačních materiálů a do programů press tripů a fam tripů. Má to ovšem jeden háček – ti nejlepší s námi spolupracovat vůbec nemusejí, protože obsazenost mají velmi vysokou. A daří se jim i za vyšší cenu.

Na vysokou obsazenost, či dokonce převis poptávky je přece jasná odpověď – zvýšit ceny…

Domnívám se, že už není prostor zvyšovat ceny za prosté ubytování. Peníze se musejí získat z doprovodných služeb a infrastruktury.

Co je palčivý problém z hlediska zákonné úpravy?

Místní poplatky. Třeba z Českého Krumlova má hlavní příjem stát z památek a provozovatelé hotelů a restaurací. Městu vznikají velké náklady na úklid, parkování, dopravu a další služby, a přitom moc nevydělá. Řešením by byla možnost pružně stanovat místní poplatky.

Kdy bude cyklostezka mezi Třeboní a Domanínem a také na jiných místech, kde cyklotrasy vedené po rušných silnicích, bez rozumné alternativy, kazí dojem z jihočeského cykloturistického ráje?

Vím o tom. Infrastrukturu řeší nadace Jihočeské cyklostezky, kde si uvědomují, že s tím je třeba něco dělat. Předhání nás zde Ústecký kraj, který do infrastruktury pro cykloturistiku významně investuje. V poslední době toho u nás, připouštím, vzniklo poněkud málo. V současnosti se soustředíme na páteřní trasy podle cyklogenerelu. Potíž je mimo jiné v tom, že některé obce si cyklostezky nepřejí, aby tam byl klid. Ale hlavní potíž je ve financích.

Vaše velké současné projekty jsou Památky žijí, Zlatá stezka, dálková cyklotrasa Eurovelo 13 – co dalšího chystáte?

Se Středočeskou centrálou cestovního ruchu pracujeme na nadregionálním produktu Vltava. Vltavu v jeho rámci uchopíme a nabídneme jako jeden turistický produkt. Včetně vodáctví, plavby motorovými loděmi včetně přístavišť a marín – podívejte se například, co dělají Rakušané s Dunajem. A je tu i historie voroplavby, cyklotrasy i pěší stezky kolem Vltavy a památky a služby v širším koridoru. Už příští rok bychom chtěli Vltavu takto propagovat celou. Zatím tedy máme jen vybraný soundtrack. Tušíte asi jaký.

To je ovšem báječný projekt!

A má i svou fázi B: rozšíření na přítoky, tedy Otavu a Lužnici.

A ještě na něco u vás v centrále máte čas?

Začínáme sestavovat novou koncepci cestovního ruchu od roku 2020. Zatím má podobu rozměrného papíru, kde se zanáší, co by měla obsahovat. Chci moderní, evropskou koncepci rozvoje cestovního ruchu, která propojí infrastrukturu a marketing a bude mít přesně kvantifikované cíle a parametry. Díky tomu bude mimochodem mnohem lépe odůvodnitelné, proč se někam vložily veřejné prostředky. Měla by být minimálně na pět let, ale s výhledem i dál do budoucna. Současná koncepce, zahrnující marketing, nikoli infrastrukturu, platí do roku 2020, ale my ji už máme splněnou.

Jihočeská budoucnost je zářná…

Pozor! Vstoupí nám do toho již téměř jistě ekonomická krize, cyklická, která se již blíží. Je otázka, zda ji vyvolá již chystaná celní válka. Otázka je, kdy přesně hospodářský útlum přijde. Naše koncepce musí být na tento vývoj připravená.

To by však mohlo substitučním efektem podpořit domácí cestovní ruch…

Jenže domácí cestovní ruch dělá „druhá“ dovolená a Češi si stejně to moře neodpustí. Je pravda, že při minulé krizi někdo místo k moři jel do Česka. Jenže ceny jsou teď o deset let dál. Dovolená v Egyptě vyjde v zásadě na stejné peníze jako v jižních Čechách.

Co nového by nová koncepce měla přinést?

Například způsob financování takový, aby se do něj významně zapojily soukromé subjekty. Například v Horním Rakousku platí hoteliéři a restauratéři povinně a do systému je zapojena i hospodářská komora, jejímiž členy všichni jsou.

Výrazným zapojením soukromých subjektů do marketingu kraje budete v Česku asi první, že?

Ano. Opět. Povedlo se nám podnikatelům ukázat, že centrála není jen vydavatel letáčků, ale že dělá projekty, které i podnikatelům přinesou zisk. Dříve jihočeská centrála spolupracovala přibližně s 80–100 subjekty. Nyní máme osm turistických oblastí a 800–1000 subjektů, s nimiž aktivně komunikujeme.

Budou mít jižní Čechy „svatostánek“, tedy kancelář, v Praze?

Ano, usilujeme o to a máme již studii proveditelnosti. Prezentovat se pro české, a hlavně zahraniční turisty v jižních Čechách je nesmysl. Ale nebude to žádné „íčko“, kde se budou rozdávat letáky. My v naší kanceláři musíme s lidmi mluvit, musí to být výkladní skříň jižních Čech. Musí tam být skvělá jihočeská hospoda, musíme tam mít kavárnu a také prodejnu regionálních produktů. Musíme už tam jižní Čechy ukázat, aby příchozí viděli, ochutnali a řekli si: „Tam pojedu!“ Díky účasti komerčních subjektů bude tento projekt samofinancovaný. Je to vlastně PPP projekt, tedy projekt v partnerství veřejného a soukromého sektoru. Je to trochu zprofanovaný termín, ale cestovní ruch je bytostně tvořen spojením soukromého a veřejného.

Je známo, že u vás v centrále máte tým velmi výkonných lidí, kteří pro vás pracují rádi. Že JCCR je „cool“ zaměstnavatel. Jak to děláte?

Všichni si uvědomujeme, že jsme na jedné lodi a táhneme za jeden provaz. Nemáme problém jet na doraz a neřešíme, že je po pracovní době. Baví nás to. Co se týče vedení, tak to dělám takto: když se vyskytne problém a někdo začne lajdačit, tak to neřeším utažením celého systému, netrestám ostatní. Problémy řeším s konkrétním člověkem. A také nekecám lidem úplně do všeho, nechávám jim prostor. Jejich výsledky pak jdou výrazně nahoru. A co se týče získávání nové krve, spolupracujeme s Jihočeskou univerzitou.

Hosté v číslech

Češi v jižních Čechách

1 027 470 návštěv, 3 056 670 přenocování*)

Cizinci v jižních Čechách – top 3 podle zemí

Počet hostů**): 1. Čína (101 113), Německo (79 333), Tchaj-wan (53 360)

Počet přenocování***): 1. Německo (211 955), Nizozemsko (110 343), Čína (109 709)

*) počet návštěv a přenocování rezidentů ČR v jižních Čechách, rok 2017 , **) Počet hostů v ubytovacích zařízeních v jižních Čechách v roce 2017 (zdroj: ČSÚ), ***) Počet přenocování zahraničních návštěvníků v roce 2017 (zdroj ČSÚ)

SWOT analýza jižních Čech na poli cestovního ruchu

Silné stránky

  • značka
  • potenciál (památky, příroda, sportovní atraktivity…)
  • rozložení atraktivit po celém území
  • dobrá podpora regionálních politiků

Slabé stránky

  • doprava (nejde ani tak o dálnici, jako spíš o místní síť veřejné dopravy)
  • chybí „velká mokrá varianta“ – možnost vyžití při nepříznivém počasí

Příležitosti

  • spolupráce s Horním Rakouskem a Východním Bavorskem (například o jednotné strategii pro čínský trh)
  • dopracování cyklostezek

Hrozby

  • zhoršení bezpečnosti v budoucnu
  • nedostatek (kvalifikovaných) pracovníků, kteří odcházejí přes hranice

 

 

Autor Petr Bílek (Články)


Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.