Jak jsou na tom české statistiky v cestovním ruchu?

Statistiky o výjezdové turistice Čechů jsou opěrným bodem i měřítkem pro zahraniční investory a centrály u nás. Právě na nich závisí výše finanční podpory a také orientace na turistickém trhu.

Foto: Bohuslav Molnár/www.slovakia.travel

Foto: Bohuslav Molnár/www.slovakia.travel

Podklady Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsou pro řadu subjektů v České republice klíčové. Například zastoupení zahraničních států v České republice podle rostoucího či klesajícího výkazu o počtu přijíždějících turistů dostává finanční navýšení do rozpočtu. Což se odráží nejen v další propagaci v „cestovním českém rybníčku“, ale také podle statistik šplháme na žebříčku mezi dalšími potenciálními destinacemi a zahraničními investory.

Když jsme se 12. března 2013 podívali na poslední report ČSÚ ve výkazu Domácího a výjezdového cestovního ruchu českých rezidentů, našli jsme data za první tři kvartály roku 2012. Za celý rok pak chybějí čísla za průměrné výdaje na 1 delší cestu, na 1 kratší cestu, za služební cestu a průměrné výdaje na 1 den při delších a kratších cestách.

Ing. Pavel Vančura z Odboru statistiky služeb, odd. statistiky cestovního ruchu ČSÚ, vysvětluje náročnost postupu: „Nejprve musíme počkat, až dané období skončí. Následuje obcházení domácností, kdy jich za měsíc a půl obejdeme na 6000. Pak trvá tak měsíc, než data zpracujeme,“ řekl pro TTG.

Limity postupu vidí Vančura právě ve finančních zdrojích.

Řada centrál se nemůže na české statistiky spoléhat. „Dá se říci, že primárně data Českého statistického úřadu nevyužíváme takřka vůbec. Data jsou neúplná a zveřejňována se značným zpožděním,“ vysvětluje Karel Zelený z Německé turistické centrály (DZT) problematiku výjezdového cestovního ruchu českých turistů.

DZT si proto vytváří vlastní statistiky na základě podkladů z Německého statistického úřadu, statistických úřadů jednotlivých spolkových zemí či měst. Zároveň využívají data z WTM/IPK (World/European Travel Monitor/Intern. Tourism Consulting Group). Následně zpracovává a vyhodnocuje data centrála DZT a rozesílá je do zahraničních zastoupení centrál.

„Stejně tak i chorvatské zastoupení v ČR ohledně počtu českých turistů přijíždějících do Chorvatska používá chorvatskou statistiku, jelikož je získávána na základě skutečně přihlášených turistů v Chorvatsku,“ sdělil TTG Klaudio Stojnić z Chorvatského turistického sdružení. Chorvati také přiznávají, že využívají u nás ročenku cestovního ruchu od Mag Consulting nebo čísla z ČSÚ. Podle nich býval mezi českou a chorvatskou statistikou velký rozdíl, v dnešní době je statistika o výjezdech Čechů docela shodná.

Destinace, kde Češi dostávají víza, mají přesné počty, kolik Čechů přijíždí. Ale chybí jim přesnější mapování zájmu, programu a míst, která je zajímají, dodala Zuzana Zwiebel z Keňské turistické centrály.

Otázkou zůstává, jestli by zdroje ze zahraničních destinací byly pro ČSÚ dostupné a lehce zpracovatelné. Zahraniční modely fungující na sběru dat ze zahraničí se zdají být nejpřesnější.

 

Co hlavně vadí centrálám? 

Pomalé zpracování statistických dat. Výsledky dostávají s velkým zpožděním.

Sběr probíhá na reprezentativním vzorku 6000 osob, výsledná data nejsou za celou populaci. Vzorek je příliš malý.

Chybí sledování trendů po jednotlivých zahraničních destinacích během posledních let.

Nevede se procentuální srovnání zahraničních destinací Čechů, vyhodnocení meziroční ani čtvrtletní.

Nedostává se evidence cílů kratších i delších zahraničních cest i pro služební cesty.

Není podrobnější sledování chování českých turistů v zahraničí, preference atrakcí, regionů a jejich věk.

Chybějí informace o CK na českém trhu, pořadí podle obratu a počtu klientů.

Centrály si stěžují: nemáme dost dat

Zahraniční zastoupení turistických centrál z Rakouska, Švýcarska, Slovenska, Španělska, Chorvatska a dalších států nemají k dispozici včas podrobné statistiky o výjezdovém cestovním ruchu v České republice. Pokud si myslíte, že zahraniční centrály sedí se založenýma rukama, jste na omylu. Ředitelka Österreich Werbung Ingrid Sieder již poslala začátkem února dopis s podněty pro zpracování statistických dat výjezdového cestovního ruchu.

Pro vylepšení výstupů ČSÚ navrhuje v tabulkách domácího a výjezdového cestovního ruchu českých rezidentů meziroční a čtvrtletní procentuální srovnání s rokem předešlým, popřípadě vyhodnocení trendu. Dále by uvítala pokračování v evidenci sledování kratších a delších zahraničních cest také u služebních cest. Zároveň nově navrhuje zavést tabulku s celkovým srovnáním všech výjezdů podle jednotlivých států včetně meziročního procentuálního zastoupení. A také prosí o důslednější sběr a zpracování dat v kratším čase.

„Nebráníme se novým nápadům. Každý nový podnět pečlivě zkoumáme,“ reagoval na dotaz TTG Ing. Pavel Vančura z ČSÚ, zda přijímají nové náměty. Od klasického dotazníkového šetření mezi cestovními kancelářemi zaměřeného na výjezdový a příjezdový cestovní ruch ČSÚ opustil. Obesílal CK, ale ne vždy dostal zpátky vyplněný formulář.

Podle něj obecně probíhají projekty podle směrnic Evropské unie. Další podněty na nové projekty získává ČSÚ od odborů různých ministerstev. Ty se musejí dále schvalovat, vytvořit kompletní program a dále připomínkovat, než se daný statistický projekt rozeběhne.

Odpověď Ing. Vančury na dotaz paní Sieder se před uzávěrkou nepodařilo zjistit. Na Österreich Werbung zatím písemná odpověď nedorazila.

 

Zuzana Churanová za Španělsko

Zuzana Churanová za Španělsko

Španělsko: Jsme rychlejší a přesnější

Španělské statistické přehledy jsou přesné, měsíční výsledky, co se týče počtu zahraničních turistů za předchozí rok, jsou známy hned následující měsíc a vycházejí z relevantních zdrojů, což jsou hotelové registrace, uvedla Zuzana Churanová ze španělského zastoupení.

Klára Badínková, Slovenská agentura pro cestovní ruch

Klára Badínková, Slovenská agentura pro cestovní ruch

Slovensko: Je to problém všude

Dostupnost statistických čísel je problémem všude. Přesnější data máme ze Slovenského statistického úřadu a ten je získává od ubytovacích zařízení. V rámci schengenského prostoru je získávání přesných dat komplikované, uvedla Klára Badinková za SACR.

Karla Svobodová, Maltská centrála cestovního ruchu

Karla Svobodová, Maltská centrála cestovního ruchu

Malta: Chybí nám TOP20 destinací

Ve statistikách bychom ocenili počty turistů přijíždějících na Maltu. Ideální by bylo i věkové složení cestujících, abychom se na ně mohli zaměřit. Chybí také TOP 20 destinací, kam jezdí Češi na dovolenou, řekla Karla Svobodová z Maltské centrály cestovního ruchu.

Ingrid Sieder, Österreich Werbung

Ingrid Sieder, Österreich Werbung

Rakousko: Trendy sledujeme sami

Chybí nám procentuální srovnání, cíle pro krátkodobé i dlouhodobé zahraniční cesty, srovnávání podle destinací, vyhodnocování nasbíraných dat. Sběr by měl být prováděn důsledněji, v kratší době a reprezentativním způsobem, řekla Ingrid Sieder z Österreich Werbung.

08-06

Jižní Tyrolsko: Těžce dostupná čísla

Statistiky příjezdů turistů do jižního Tyrolska se získávají jednoduše. Každý, kdo se ubytuje, musí předložit pas nebo občanku. Po sečtení máme celkem reálná čísla. Tyroláci se diví, jak jsou všechny možné statistiky u nás těžce dostupné, řekl Martin Brummel.

Klaudio Stojnić, Chorvatské turistické sdružení

Klaudio Stojnić, Chorvatské turistické sdružení

Chorvatsko: Spolupracuje se zahraničím

Naše zastoupení používají chorvatskou statistiku, když se jedná o počet přijíždějících turistů k nám. Zatímco pro informace k chování domácího obyvatelstva používáme statistiku od státu, ve kterém působíme, vysvětluje Klaudio Stojnić z Chorvatského turistického sdružení.

Lucie Poštolková


Komentáře jsou uzavřeny.