Horským střediskům stále chybějí jasná pravidla pro podporu cestovního ruchu

Zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu je klíčovou normou pro zlepšení podnikatelských podmínek v ČR a chybí zejména na českých horách. Shodli se na tom účastníci konference „Rozvoj a limity provozu horských středisek“, která se konala ve Špindlerově Mlýně.

Foto: Pixabay

„Bez srovnatelných podmínek pro rozvoj s destinacemi v okolních zemích mohou být české skiareály jen velmi obtížně konkurenceschopné,“ říká Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek, která byla jedním z pořadatelů konference. Účastníci se věnovali také tématu vodních zdrojů pro technické zasněžování.

Stát by měl při stanovování pravidel pro zlepšení podmínek na horách hrát hlavní roli. Zákon o podpoře rozvoje cestovního ruchu mají téměř ve všech okolních státech včetně Slovenska. Obdobná norma stála za rychlým rozvojem turistických oblastí v Rakousku. Jednou z nich je i horské středisko Hinterstoder Bergbahnen. „V Rakousku dostáváme od regionálních vlád například dotace na rozvojové projekty, které jsou pro střední a menší areály ve výši 30 až 45 % z celkové výše investice. Jde o motivaci pro rozvoj turistického ruchu, kde funguje jednoduchý princip – stát dostane formou daní peníze postupně zpátky,“ vysvětlil Helmut Holzinger, ředitel společnosti Hinterstoder Bergbahnen.

Zatímco v Rakousku je standardem, že prostředky na rozvoj cestovního ruchu v horských střediscích skládají všichni podnikatelé v turistické oblasti, a navíc je podpoří region či spolková země, na českých horách většinu nákladů hradí skiareály. Princip ze zahraničí zkusili aplikovat do praxe v jižních Čechách. „Kraj stanovil svá vlastní pravidla a ukazuje se, že je to cesta, která by mohla fungovat,“ uvedl Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism. Zdeněk Zídek, starosta Lipna nad Vltavou, ale poznamenal: „Vše je zatím na bázi dobrovolnosti, je to jen takový pokus. Nebudeme mít nikdy jistotu, zda takový systém vydrží i po příštích krajských volbách.“ Ve srovnání se zahraničím je podpora cestovního ruchu velmi malá, přitom je toto rostoucí odvětví velmi významné. Ondřej Špaček z poradenské agentury CE Traffic uvedl: „Cestovní ruch v ČR generuje ročně přes 120 mld. Kč přínosů pro veřejné rozpočty, přičemž zpět na podporu odvětví se vrací jen minimální částka.“

Foto: Pixabay

Řešením pro sjezdovky jsou akumulační nádrže

Dalším diskutovaným tématem konference byla problematika vody a zasněžování sjezdovek. „Když jsem si četl některé články o umělém zasněžování, tak jsem se nestačil divit. Voda se přece nezničí tím, že změní skupenství,“ uvedl Petr Vít, nezávislý expert v oblasti vodního hospodářství. Libor Knot, ředitel AHS ČR, k tomu poznamenal: „Bohužel se v médiích a postupně i ve veřejném prostoru téma technického zasněžování nafouklo a zkreslilo – zejména v souvislosti s údajně velkým objemem odebraných povrchových vod a jeho negativním vlivem na životní prostředí. Objem odebrané vody je přitom minimální, všechny skiareály v Česku spotřebují na zasněžování pouze 0,2 % z celkového objemu odebraných povrchových vod v ČR za rok. Celková plocha všech sjezdovek v ČR s technickým zasněžováním je zhruba 1470 ha, což představuje zhruba jedno větší zemědělské družstvo. Povrchová voda navíc není spotřebovávána, ale jen načas zadržena v krajině.“

Podle zástupců skiareálů je nejlepším řešením nebrat vodu pouze napřímo z vodních toků, ale tento způsob odběru povrchových vod doplnit o akumulační nádrže, které mohou skiareály naplňovat v průběhu roku při jarním tání, oblevách či podzimních deštích. Jedná se o oboustranně výhodné řešení, které umožní šetrné a efektivní hospodaření s povrchovou vodou. Postupná akumulace nemá negativní dopady na odběr povrchové vody – naopak zadrží vodu, která by z daného místa jinak odtekla a při příznivých klimatických podmínkách umožňuje zasněžit sjezdovky, zahájit včas lyžařskou sezonu a dát práci lidem nejen přímo v areálu, ale také v restauracích, hotelech a dalších službách v horském regionu. „Postupné budování akumulačních nádrží vidíme jako jednoznačnou cestu pro optimalizaci hospodaření s vodou a rádi bychom získali pro toto řešení všeobecnou podporu,“ dodal Libor Knot, ředitel AHS ČR. Stejný systém používají k zasněžování i v zahraničí, kde je zároveň budují jako krajinotvorný prvek.

Foto: Pixabay

Prezidentkou AHS se stala Kateřina Neumannová

Na konferenci navázala valná hromada Asociace horských středisek, která zvolila i nové vedení. Dosavadní prezident Jiří Bis se v souvislosti se svým odchodem do důchodu rozhodl ukončit i své aktivity v asociaci. Ve funkci ho vystřídala Kateřina Neumannová, olympijská vítězka v běhu na lyžích. „Většinu sportovní kariéry jsem strávila na horách doma i v zahraničí. Vím, jak přistupují k podpoře cestovního ruchu v sousedních zemích. Chci pomoci přenést tyto zkušenosti i na české hory, které mám velmi ráda, vždyť Šumava je mým druhým domovem. Věřím, že mohu jejich rozvoji výrazně pomoct,“ řekla Neumannová ke svým plánům v čele AHS ČR.

Libor Knot, ředitel AHS ČR

Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..