Cestovní ruch – bude líp?

Na chystanou restrukturalizaci cestovního ruchu jsme se zeptali přímo u zdroje – na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, do jehož působnosti by naše významné odvětví hospodářství mělo přejít. Zde jsou odpovědi.

 

Jakou strategickou vizi má vláda, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), pro oblast cestovního ruchu? Jakou důležitost má cestovní ruch v agendě ministerstva (vlády)? Jaké jsou cíle MPO v této oblasti?

Cestovní ruch je důležitou součástí průmyslu. Zaměstnává 240 tisíc lidí a vytváří téměř 2,9 % HDP, to je více než zemědělství, které zaměstnává 97 000 osob a tvoří 2,8 % HDP. Cestovní ruch přímo i nepřímo pomáhá dalším odvětvím. Ukázkově je to vidět na pivovarnictví. Velká část exportu piva probíhá přímo prostřednictvím cestovního ruchu, podobný přínos má turismus i pro některé speciální medicínské obory, jako jsou například reprodukční kliniky nebo lázeňství. Cestovní ruch a jeho podpora rovněž výrazně zasahuje i do inovací a startupů, ale také do oblasti lákání zahraničních talentů do České republiky. Do Brna přijede 500 předních vědců na mikroskopický kongres, Praha patří mezi přední evropské kongresové destinace v lékařství, ale i dalších oborech. Způsob propagace České republiky a její celková prezentace je důležitým prvkem celé ekonomické diplomacie a významně pomáhá v oblasti podpory exportu. Cílem MPO je zachovat vše, co funguje dobře, a současně hledat inspiraci a zlepšení v zemích, jako jsou Rakousko, Velká Británie nebo Dubaj. Kvalitní prezentace ČR v zahraničí včetně podpory cestovního ruchu je nedílnou součástí naší vize, aby Česká republika byla úspěšnou zemí pro budoucnost. Cestovní ruch je důležitou součástí ekonomiky a zaslouží si systematickou podporu.

Jak bude v rámci sloučené agentury zajištěno, že podpora cestovního ruchu nebude upozaďována například vůči průmyslu, který je ekonomicky silnějším resortem, mimo jiné i podílem na HDP?

Při plánovaném sloučení agentur jsme se dívali do světa. Spojení agentur není žádnou převratnou novinkou. Funguje to tak ve Skandinávii (Finsko, Norsko), v Estonsku, ale i třeba v Jižní Americe (Peru, Kolumbie). Jinou cestu zvolili třeba v Maďarsku a na Slovensku, kde činnost agentury převedli přímo pod ministerstvo. Udělali jsme si analýzu a základem úspěchu bude zapojení hlavních hráčů a důvěra. Spojují se agentury s různou firemní kulturou, částečně s jinými zákazníky a úkoly. Abychom dosáhli synergií a sloučení se povedlo, musíme odpracovat strategické workshopy se zaměstnanci a partnery. Ti se musejí podílet na vytvoření nové vize, musejí jí sami uvěřit. A po spojení je třeba nechat čas na zaběhnutí. Některé úspory se projeví rychle, ale skutečné přínosy a synergie pro podnikatele se budou muset odpracovat.

Jako důvod plánovaného sloučení agentur se uvádějí úspory a zvýšení efektivnosti provozu. Vypracovalo MPO podrobnou analýzu nákladů a výnosů sloučení agentur?

Hrubá čísla samozřejmě máme k dispozici a ta mluví ve prospěch sloučení. O finálním sloučení také s agenturou CzechTourism a především o jeho způsobu se stále diskutuje. Podrobné analýzy se připravují. Hlavním kritériem v rozhodovacím procesu o sloučení agentur však nemohou být a také nejsou úspory, ty jsou jen vedlejším pozitivním produktem. Hlavním důvodem pro sloučení je zefektivnění celého systému a synergie, které mohou vzniknout propojením některých agend a týmů. V tomto případě platí, že 1 plus 1 plus 1 se nerovná tři, ale díky možným synergiím minimálně čtyři, spíš víc.

Pokud jde o agenturu pro podporu cestovního ruchu (CzechTourism), zvážilo či zvažuje ministerstvo i formu Public Private Partnership (PPP), tedy financování jak státem, tak samotnými subjekty cestovního ruchu? Tato forma se velmi osvědčila například v Rakousku.

Různé modely PPP jsou úspěšné zejména v západní Evropě. Kromě Rakouska se jedná i o DZT (Německá centrála pro cestovní ruch), Visit Sweden nebo třeba NBTC (Nizozemí), které jsou částečně vlastněné nebo financované podnikateli a regiony. Jestliže říkáme, že cestovní ruch je byznys a ne charita, tak je zřejmé, že stát nemůže nést stoprocentní finanční zátěž. Kofinancování ze strany podnikatelů je důležité při hlídání efektivity. Podnikatel si rozmyslí, jaké aktivity podpoří a důsledně vyžaduje návratnost takové investice. Na druhou stranu stát musí mít možnost investovat do rozvoje produktů a destinací, které jsou dneska pro podnikatele nevýdělečné. Jinak bychom měli všechny turisty v Praze a v Krumlově. Klíčové je nastavit efektivní a funkční model spolupráce mezi státem, podnikateli a regiony, abychom udrželi konkurenceschopnost České republiky. Nechceme zkoušet českou cestu, cílem je podívat se do světa, najít inspirativní příklady, z těch se poučit, převzít to dobré, co funguje, a naopak neopakovat stejné chyby.

Newsroom TTG

Enter the text or HTML code here

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..