Centre Pompidou Paris a Museum Kampa spojily síly

K dnešním 98. narozeninám paní Medy Mládkové, zakladatelky Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, se v prostorách pražského muzea otevírá výjimečná výstava Ateliérová sousedství: Marcel Duchamp, Jacques Villon, Raymond Duchamp-Villon, František Kupka a další. Pro veřejnost bude výstava otevřena od 9. září 2017 do 9. ledna 2018.

Foto: Lenka Neužilová

Museum Kampa připravilo ve spolupráci s Musée National d’Art Moderne – Centre Pompidou Paris výstavu, která představuje zhruba šest desítek děl od autorů, jako jsou sourozenci Duchampové (Marcel Duchamp, Raymond Duchamp-Villon, Jacques Villon, Suzanne Duchamp), Albert Gleizes, Joan Metzinger, František Kupka a jiní. Vůbec poprvé jsou tak v České republice uvedena díla umělecké skupiny, respektive volného uskupení umělců, kteří se postupně usazovali na pařížském předměstí Puteaux a významně zasáhli do vývoje moderního umění. Uvedení děl těchto autorů pohromadě představuje unikátní příležitost pro odborníky i nejširší veřejnost. Práce jsou zapůjčeny z Musée National d´Art Moderne Paris – Centre Pompidou a z dalších francouzských soukromých i veřejných sbírek. Vůbec poprvé bude v Praze představen i model tzv. Kubistického domu (La Maison Cubiste/The Cubist House), architektonická instalace vytvořená pro Podzimní salon – sekce Art Décoratif v roce 1912 v Paříži, který světu odhalil kubistickou vizi architektury a designu. Kubistický dům bude důležitým srovnáním s českou kubistickou architekturou a uměleckoprůmyslovými výrobky.

Raymond DUCHAMP-VILLON, Velký kůň, 1914 / 1955, bronz, 100 × 55 × 95 cm, Centre Pompidou – Musée national d’art moderne, Paris

„Těší mě, že jsme v Museu Kampa mohli připravit další mezinárodní projekt. Spolupráce s renomovanými zahraničními institucemi, jako je Musée National d’Art Moderne – Centre Pompidou Paris, potvrzuje pozici mezinárodně uznávané kulturní instituce, kterou Museum Kampa získalo nejen díky své zakladatelce Medě Mládkové,“ uvedl na tiskové konferenci Jiří Pospíšil, předseda správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových.

Od svého otevření v roce 2003 prezentuje Museum Kampa osobnost a tvorbu Františka Kupky. Tento snad nejdůležitější český malíř 20. století, který většinu svého života žil ve Francii a udržoval stálý kontakt s pražským prostředím, je pro Kampu více než jenom mnoha díly zastoupeným autorem. Je zejména osobně spjat s mecenáškou, sběratelkou a zakladatelkou Musea Kampa Medou Mládkovou, která se s Kupkou pravidelně setkávala v Paříži už od dob svých studií dějin umění na Sorbonně. Postupně získala řadu jeho děl včetně jednoho ze dvou prvních veřejně prezentovaných nefigurativních obrazů vůbec, Amorfu – Teplou chromatiku, poprvé vystavenou na pařížském Podzimním salonu v roce 1912, která je součástí i této výstavy Ateliérová sousedství.

Autory pražské výstavy jsou Brigitte Leal (conservateur du patrimoine, Musée National d´Art Moderne Paris – Centre Pompidou), uznávaná znalkyně umění rané moderny, a Pierre Brullé, nezávislý kurátor a znalec díla Františka Kupky. Na výstavě zdůrazňují i fakt, že právě pro Kupku, o generaci staršího, než byli ostatní sousedé z Puteaux, byla tato komunita naprosto zásadní ve smyslu impulzu nenechat se nijak svazovat konvencemi a soustředit se zcela na práci na svém výtvarném vyjádření.

Skupina v Puteaux

Počátky spolupráce skupiny z Puteaux, dané zejména diskusemi a společnými setkáváními, spadají k roku 1911 do ateliéru Jacquesa Villona, kde se scházeli Albert Gleizes, Francis Picabia, Roger de La Fresnaye, Fernand Léger, Jean Metzinger, Františe Kupka (který v Puteaux v domě majícím společnou zahradu s Villonem, bydlel od roku 1906), ale i literáti, např. básník Guillaume Apollinaire. Ke směru se přidali i oba bratři Jacquesa Villona – sochař Raymond Duchamp-Villon a Marcel Duchamp. Jednotliví autoři nebyli nijak dogmaticky závislí na jednom určitém směru, spíše různě přetvářeli a modifikovali tehdy se rodící principy moderního umění. Řada členů skupiny z Puteaux vytvořila sdružení Section ďOr (Zlatý řez) – s nimi vystavoval nakonec i František Kupka, ačkoliv není uveden na oficiálním plakátu k výstavě v roce 1912. Text: Helena Musilová

Lenka Neužilová

 

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *