Blýská se na lepší časy Kongresového centra v Praze?

Na veřejnost pronikly některé údaje z předběžné účetní rozvahy Kongresového centra Praha za minulý rok a zdá se, že jsou velmi pozitivní.

Michal Kárník Foto: Luděk Neužil

Michal Kárník Foto: Luděk Neužil

Posun do černých čísel, do kterých se společnost dostala poprvé od roku 2009, představuje skok 98,6 milionu korun – předloni vykázala firma ztrátu 97,3 milionu korun. Jaká jsou další fakta, se ptáme Ing. Michala Kárníka, generálního ředitele KCP.

V tzv. černých číslech se KCP ocitá poprvé od roku 2009. Jak jste toho dosáhli a o jaké hodnoty se přesně jedná?

Na přesná čísla je ještě brzy, zatím máme předběžná a ta ukazují zisk okolo 1,3 milionu korun. A důvod? Předně dobré hospodaření, více kongresů a velkých akcí. Jen v oblasti krátkodobých pronájmů (kongresy, konference apod.) jsme dosáhli cca o 10 milionů korun vyšších příjmů, než jsme předpokládali. K tomu se nám podařilo snížit náklady a pomohlo nám i zpevnění koruny vůči euru. Shrnuto, podtrženo, zatím to vypadá, že jsme rozpočet vylepšili o 58 milionů korun.

Kolik peněz musí KCP ještě splatit, aby vyrovnalo své závazky spjaté se zasedáním MMF a Světové banky v roce 2000?

Dosud jsme, převážně z vlastních zdrojů, uhradili 2,5 miliardy korun. Do konce roku 2014 zbývá ještě zhruba 1,9 miliardy korun. Hodně bude záležet na kurzu eura. Každé posílení koruny je pro nás výhodné.

Jak KCP pomáhá hl. m. Praha, jehož je centrum stoprocentní dceřinou společností? Ručitelem KCP je ministerstvo financí, jak to se podílí na krytí schodku centra?

Na obě otázky lze odpovědět stejně. V poslední době se přístup obou malinko změnil. Už se na nás nekouká jako na černou díru, kde mizí peníze z veřejných rozpočtů, ale jako na něco, co přináší nejen respekt a reklamu destinaci, ale i druhotně peníze do státní kasy. Podle aktuálních propočtů KPMG něco mezi 0,4–0,5 miliardy korun ročně. A to už si jistě podporu zaslouží.

Jaký bude další postup KCP, aby byly do konce příštího roku splaceny dlužné peníze? Je případně možný nějaký odklad?

Zatím se zástupci obou výše zmíněných institucí dohodli, že kongresové centrum v Praze zachovat chtějí a že jsou obě ochotny se na úhradě dluhu, jenž vznikl nikoliv z rozhodnutí akcionáře či managementu, ale na „objednávku“ státu, podílet. Forma, výše a způsob budou předmětem dalších jednání.

ln


Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *