Anketa: Bez kvalitního vzdělání se v cestovním ruchu neobejdeme

Na tom se shodnou všichni – studenti, absolventi i zaměstnavatelé. Ty jsme sice do ankety nezahrnuli, ale i jejich názor nás zajímal. Postoje těch, kteří do firem vybírají zaměstnance, jsou podobné, a tak z jejich odpovědí na otázku, zda je při přijímacím řízení zajímá, jakou školu kandidát absolvoval, nebo se spíše zajímají o jeho dosavadní praxi, citujme za všechny Petra Novotného z cestovní kanceláře Adventura: „Ano, předchozí studia i zkušenosti v oboru jsou pro nás zajímavé a samozřejmě, že jim přikládáme odpovídající pozornost, na druhou stranu je třeba konstatovat, že je to jen jedno z více kritérií.“ Otázkou tedy je: Připravují české vysoké školy vhodné absolventy pro praxi? Mezi vysokými školami, které připravují odborníky v oboru cestovní ruch, jsme si tentokrát vybrali Vysokou školu ekonomickou v Praze. Katedra cestovního ruchu na této škole se v posledních letech snaží o úzké propojení s praxí. V anketě mezi studenty a absolventy katedry se podíváme na to, jak se jim to daří.

Ilustrační foto Zdroj: Shutterstock

Anketní otázky pro studenty:

1. Jaké máte očekávání od školy?

2. Čemu se chcete věnovat po absolutoriu?

Barbora Jakšová 

1. Od studia na VŠE očekávám získání kvalitních teoretických poznatků a přednášky odborníků z praxe. Jejich předané zkušenosti jsou pro studenty přínosem a inspirací.

2. Po ukončení studia bych ráda pracovala v destinačním managementu nebo odvětví MICE.

 

 

Ondřej Neuman

1. Od školy očekávám co nejvíce informací o tomto oboru, které mě reálně dokážou připravit na případné povolání v cestovním ruchu. Důležité pro mě je, abychom neslyšeli pouze teorii, ale i praktické informace od lidí z praxe. Zapojil bych do magis­terského studia povinnou praxi v délce minimálně jednoho semestru.

2. Chtěl bych se uplatnit v oboru cestovního ruchu, který mi je velmi blízký a studuji ho. Přesnou představu úplně nemám, nechávám tomu volný průběh s tím, že se časem ukáže, co by mi vyhovovalo nejvíce. Jako alternativa by se mi líbila práce ve sportovním odvětví.

 

Tomáš Svoboda

1. Od studia očekávám, že získám především teo­retické znalosti o ekonomii, moderním turismu a obchodu. Velice vítám spolupráci katedry cestovního ruchu s odborníky z praxe.

2. Rád bych se po studiu věnoval prodeji, a to v hotelovém nebo souvisejícím byznysu.
 
 
 

Anketní otázky pro absolventy:

1. Co bylo klíčové pro váš pracovní úspěch?

2. Jak vám v tom pomohla škola?

Lucie Šolc Čambálová

ČambiTour

Ing. Lucie Šolc Čambálová provozuje svou vlastní cestovní agenturu ČambiTour. Snaží se procestovat co nejvíce zajímavých míst světa, aby následně mohla radit svým klientům na základě vlastních zkušeností z cest, protože věří, že žádná internetová recenze ani kniha osobní zkušenost s destinací nenahradí. Jejím cílem je nalézt klientům tu nejvhodnější dovolenou dle jejich požadavků.

1. Určitě zapálení pro daný obor, velká dávka nadšení, zapojení srdce a touha na českém trhu něco změnit. Konkrétně provozovat cestovní agenturu prostě jinak a lépe. Též musím zmínit i skvělé lidi kolem sebe – bez podpory rodiny, přátel i obchodních partnerů bych špatně dosahovala prvních úspěchů. V podstatě první stovky stálých klientů přišly na doporučení mých přátel. Obrovské díky patří i mým obchodním partnerům – s většinou z nich spolupracuji již přes pět let a máme krásné obchodní vztahy.

2. Škola mi dodala potřebné sebevědomí pro zahájení mých podnikatelských aktivit. Též mi pomohla naučit se operativně řešit různé krizové situace, aneb umět poradit si v nouzi rychle a efektivně. Kladně vzpomínám i na mnohé prezentace, díky kterým jsem se naučila vystupovat před větším množstvím lidí bez zbytečné nervozity. Ve škole jsem také poznala mnoho skvělých lidí, například svého stěžejního obchodního partnera Petra, se kterým již přes pět let zajišťujeme pro naše klienty letenky.

 

Klára Vostiňáková

Bohemian Hostels & Hotels

Během bakalářského studia cizích jazyků pro cestovní ruch jsem zjistila, že mě to k samotnému cestovnímu ruchu výrazně táhne a že je to skvělý prostředek, jak přispět ke kulturnímu i ekonomickému rozvoji země, na kterém bych se chtěla podílet. Proto jsem se rozhodla pro studium na alma mater českého cestovního ruchu – KCR na VŠE. Pro rozšíření obzorů jsem se vydala na zahraniční semestr na vídeňskou FH Wien, kde jsem následně vystudovala i celé magisterské studium. Ve Vídni se mi také podařilo získat i zajímavé pracovní pozice: v mezinárodním prodeji Německých drah (Deutsche Bahn) a následně v prodeji pro oblast CEE/Rusko u Falkensteiner Hotels. Nedávno jsem se ale ráda vrátila zpět do ČR, abych nabyté zkušenosti uplatnila u nás doma a zakotvila jsem u Bohemian Hostels & Hotels.

1. Moje chuť se dál rozvíjet a připravenost jít úspěchu naproti. Když s něčím ne­jsem spokojená, neskončím trucováním a stěžováním si, jdu a změním to! Často to není ta nejjednodušší cesta, ale jak říká můj oblíbený citát: „Život začíná za hranicí vaší komfortní zóny.“

2. Myslím, že s touhle vlastností jsem se už narodila a moji rodiče mě v tom podporovali. Škola mě ovšem naučila především to, že získáním diplomu učení nekončí, jak se občas někdo raduje, naopak – teprve poté začíná nikdy nekončící učební proces. Je určitě důležité se naučit základy a spojitosti, ale až teprve v praxi si pořádně uvědomíte, jestli jsou nabyté vědomosti skutečně konkurenceschopné a uplatnitelné. Rozhodně jsem ale na školách potkala vyučující, kteří mě inspirovali a dali mi chuť výše zmíněné zjišťovat.

 

Veronika Kracíková

cruise manager

Je licencovanou průvodkyní Prahou. Po absolvování ročního studijního pobytu v Portugalsku se zaměřila na exkurze pro portugalsky hovořící klientelu. Od roku 2013 pracuje pro americkou společnost, provozující pobytové plavby na evropských řekách. Z jihoněmecké Kostnice, kde v současné době bydlí, se tak na 120 dní v roce vydává na Dunaj, Rýn, Mohan a další evropské vodní cesty.

1. Prvním předpokladem pro můj pracovní úspěch byla připravenost a také známé rčení – být ve správnou dobu na správném místě. O práci svých snů bych se byla totiž asi nikdy nedozvěděla, nebýt toho, že mě nemocná kolegyně poprosila na poslední chvíli o záskok. Flexibilita se mi vyplatila: ukázalo se, že onen autobus s brazilskými turisty se další den v Bavorsku nalodí na týdenní plavbu po Dunaji do Budapešti a celou dobu se o ně stará tzv. „cruise manager“. Paradoxem bylo, že jsem v ten okamžik sice měla týden do státnic, ale přesto jsem o fenoménu plaveb v Evropě nevěděla vůbec nic. Nicméně orientace v cestovním ruchu a znalost portugalštiny, jejíž studium mé okolí předtím často považovalo jen za iracionální výstřelek, mi nakonec vysněné místo zajistily.

Přežít první sezonu u špičkové firmy s vysokými nároky bylo občas na hranici mých psychických možností. K úspěchu mi pomohla především pokora a konstruktivní přístup ke kritice. Naprosto klíčové bylo oproštění se od typicky českých nešvarů, které u nás panují ve službách: úsměv a dobrá nálada za každých okolností a v kaž­dou denní dobu, stejně jako respekt ke všem na pracovišti. Klient z mého výrazu nikdy nesmí poznat, že jej otázka právě usvědčila z naprosté neznalosti základních reálií nebo že tuto informaci dnes opakuji již podvacáté. Umění sebeovládání a profesionálního vystupování se bohužel na školách neučí, a přitom je to v práci s lidmi to nejdůležitější.

2. Z toho, co mi naopak studium na vysoké škole přineslo, bych na první místo zařadila univerzálně použitelnou schopnost učit se a nemít strach z neznámých věcí, před které nás okolnosti postaví. Z odborného hlediska mi obor Cestovní ruch poskytl slušný všeobecný přehled o všech aspektech odvětví a zpětně si nemohu vynachválit také kurzy angličtiny a španělštiny, zaměřené na odbornou terminologii. Jelikož se moje práce neobejde bez každodenních proslovů a powerpointových prezentací před 150 hosty na palubě, jsem ráda, že jsem si mohla mnohé zkusit již v rámci studia.

Považuji nicméně za škodu, že se u školních prezentací cenil více obsah nad formou a že vyučující neměli čas dát studentům dostatečný feedback k obojímu. Mnohé chyby, jako např. nedostatečný oční kontakt s publikem, příliš rychlé nebo naopak nesouvislé tempo řeči a v neposlední řadě přebytečné množství nečitelného textu na slidech, se tak přenášely v bludném kruhu mezi studenty, aniž by na to někdo upozornil. Zjišťovat tyto chyby až s odstupem na pracovišti je pozdě. Škola by se také neměla bát vyžadovat od studentů prezentace v cizích jazycích.

 

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *